Cesty osudu
Co když se naše vlaky střetnou
a naše oči setkají?
Já myslím pořád potají
na to, jaký vlastně jsi.
Vždyť nedostávám dopisy,
v nichž lásku mi slibuješ,
a vlastně nevím, jak se jmenuješ…
Kaštany padají a je krásně,
já píšu si o tobě básně.
Jaké máš vlasy, oči, rty?
A teď už ptám se potají,
jak rty tvé vlastně líbají?
Tak hledám tě už skoro všude,
snad tě najdu, kdy to bude?
Autor
