Společně

Společně

Po malých krůčkách jdu si život svůj.
Za smyslem toho všeho lásko stůj.

Celá má duše prý Tě miluje.
Rozum můj čerta na zeď maluje.

Že Tě miluji, představuje víc.
Však pro Tebe to nemusí být nic.

Pro mě to znamená zcela všechno.
Dar jako Vesmír i nekonečno.

Dalas mě víc než umím pochopit.
Já učím se svůj život uchopit.

Neztrácet můj čas každou hloupostí.
Žít ho krásný, pln malých starostí.

Překonávat spolu střípky strachu.
Žít a číst si v lásce almanachu.

Jeden druhému, víc než přítelem.
Společně žít a být si partnerem.

My jsme to co chceme být Já i Ty.
Neříkáme si nezlob. Ty! Ty! Ty!

Dotkneme se Slunce, pak Měsíce.
Prožijeme radostí tisíce.

Z hrubého kamene zbrousíme skvost.
Po kapkách dáme mu svou náklonnost.

Naše myšlenky, náš čas svobodně.
Ani ne málo, ani ne hodně.

Pak tuto hvězdu a toto Slunce.
Spolu vykoupeme v lesní tůňce.

Jen nasedneme na dračí křídla.
Vynést ho do nebeského sídla.

Naše láska jak klenot Vesmíru.
Září pro všechny duše ve smíru.

Není to snadné, není to lehké.
Budeme silní? Vždyť je to křehké.

Dokážem druhým otevřít oči?
Co když život cestu pootočí?

Mohu to jenom za sebe říci.
Zavři oči, jsem Ti po pravici.

Autor: IAm Anděl