Slunce na kolotoči

Slunce na kolotoči

Život je přeci tak krásný,
každým okamžikem úžasný.
Svítí jako hvězda jasná,
jako má myšlenka spásná.

Dotknout se slunce i země,
políbit vítr tak jemně.
Až z nebe padá ta hvězda,
co říká: „život se nezdá“.

Padá hvězda, něco si přej,
požehnání sobě dopřej.
Pak také prožít si lásku
a nenosit žádnou masku.

Tvá láska nikdy nekončí,
tak hoře svoje ukonči. 
Miluj a nikdy nepřestaň,
nebo se z Tebe stane saň.

Vidím Tvůj obraz před sebou,
láska se stává potřebou.
Když otevřu moje oči,
jsi slunce na kolotoči.

Rozdáváš lásku i sebe,
asi jsi přilétla z nebe.
Celá Tvoje čistá záře,
spálí vše špatné i lháře.

Přežije v Tobě jen láska,
nezůstane žádná vráska.
V takto dokonalém světě,
každičký celou chce Tě.

 

"zad." Tuto báseň věnuji i své mamince Ludmile k dnešnímu svátku.

Autor: IAm Anděl

Inst.&FB

Slunce na kolotoči

Líbí se Vám tato báseň? Podpořte ji lajkem na Instagramu a Facebooku. Tato hodnocení jsou počítána do oblíbenosti básní.