Pro Anitku

Anitka nemluví,
nedokáže toho
mnoho, však domluví,
vážně ledaskoho.

S okolním světem,
mluví přes svou ruku.
Je malým štěnětem,
vnímá barvu zvuků.

Anitka je svoje,
miluje drobnosti.
Geniálně moje
a nemám starosti.

Hudba nebo tanec,
cvrlikání ptáků.
Kdo z vás je též psanec,
je na křídlech draků.

Dál miluje koně,
ráda na nich jezdí.
V jejich hřívě tone,
svítí jak souhvězdí.

Miluje vodičku,
když jí tak pohladí.
Slož pro ni básničku,
ona tě navádí.

Nepotřebuje slov
a přesto tě vnímá.
Tak jenom se vyslov,
vždyť ona je prima.

 

"Zad." Tuto báseň jsem napsal na podporu nemocných a hendikepovaných dětí. Pro jednu nemocnou a statečnou slečnu Anitku. Nebuďte k těmto dětem a lidem ani slepý, ani lhostejní. 

Autor: IAm Anděl

Pro Anitku

Líbí se Vám tato báseň? Podpořte ji lajkem na sociálních sítích:

Video