Pochybnosti
Jako stín přišly mé pochybnosti,
nikdo je nezval, přec vlezle hledí.
Tak v současnosti i absurdnosti,
oči plné slz, slzy zas šedi.
Někdo jim říká: vy mé deprese,
další si s nimi rád dává whisky.
se mnou jste zas na špatné adrese,
hned se jim začaly kroutit pysky.
Melou si své páté přes deváté
a já přemýšlím proč se tak děje.
Proč jenom ty slova jedovaté
křivý úsměv jejich obličeje.
Prý je to zdravé zkoušet mou víru,
prý je to baví zkoušet mou duši.
Namísto srdce maj červí díru,
k pravdě a lásce jsou jenom hluší.
Z jazyků kanou jen sliny zlosti,
jed který pálí jak samo peklo.
Koupajíc se v té své bezcitnosti,
přesto mé štěstí se nezaleklo.
Přesto má duše k víře své hledí,
přesto i Vesmír vede mé kroky.
Jak spráskaní psi okolo sedí,
zůstanou chvíli nebo i roky?
Zavírám oči, jdu ve své nitro,
láska a světlo žití mé čistí.
Probouzí se den, začíná jitro,
jsem zas sám sebou, jen optimisti.
Autor: IAm Anděl
Líbí se Vám tato báseň? Podpořte ji lajkem na sociálních sítích:
