Nirvána

Krev bubnovala na spánky
a divoce vášeň hnala.
V očích plameny sasanky,
touha zvolna zasténala.

Všechny smysly prolnuly se,
energie meditační.
Nahá těla napnuly se,
dál byl výbuch, detonační.

Okamžik náš naplnění,
jedna duše, jedno tělo.
Bylo to jak živé snění,
všechno kolem zešílelo.

Já a ty, jak utržení,
sami sebou, oba v sobě.
Nebyli jsme domluveni,
dělali to srdce obě.

Dva bozi, dvě stejné šelmy,
v nirváně a posílené.
Dva, které to baví velmi,
naše smysly násobené.

Hladoví i okouzlení,
rozsekání na kousíčky.
Společně vždy dotaženi,
na vrcholu každé špičky.

Zpoceni a v jednom kole,
konec anebo začátek.
Jednou nahoře, pak dole,
bez výčitek i šarvátek.

Jeden den a pak i druhý,
letěli jsme kolem světa.
Pod očima štěstí kruhy,
zapálená cigareta.

Autor: IAm Anděl

Nirvána

Líbí se Vám tato báseň? Podpořte ji lajkem na sociálních sítích: