Nesmím Ti psát

Nesmím Ti psát

Nesmím Ti psát,
nesmíš mi psát.
Chce se mi brečet,
chce se mi řvát.

Když řekl jsem „Miluji Tě“,
nevěděl jsem, že ubíjím Tě.
Byl to však závazek mé duše
a proto navždy Lásko „Miluji Tě“.

Krok za krokem procházím peklem
a nechci už žít v životě vzteklém.
V životě bez smyslu, bez Lásky,
v životě bez Tebe, zatrpklém.

Nesmím Ti psát,
nesmíš mi psát.
Chce se mi brečet,
chce se mi řvát.

Miláčku, Zlatíčko, Lásko,
Jitřenko, živote, ženo, krásko.
Jsi část mého srdce - mé duše,
chci žít život s Tebou sedmikrásko.

Být po Tvém boku
a žít tak po sto roků.
Cítit život plný radosti a lásky
a napít se spolu božského moku.

Nesmím Ti psát,
nesmíš mi psát.
Chce se mi brečet,
chce se mi řvát.

Jednoho dne povstanu z popela,
tak jako Fénix ožiji zvesela.
Nechci Tvůj slib, ale i tak si to přeji,
padnout Ti okolo krku a políbit anděla.

Nemám již zemi, statky, rodinu,
přesto jsem pocítil lásku v tuto hodinu.
A z celého vesmíru vezmu modré z nebe,
k Tvým nohám to snesu a zažiješ hrdinu.

Autor: IAm Anděl

Inst.&FB

Nesmím Ti psát

Líbí se Vám tato báseň? Podpořte ji lajkem na Instagramu a Facebooku. Tato hodnocení jsou počítána do oblíbenosti básní.