Miluješ mě

Já: 
Pohladila mně prsty hřbet ruky,
v očích jsem četl: život je krutý.
Pak do své vlastní klece vstoupila,
jako by se jen strachu napila.

Já:
Z jejího oka ukápla slza,
říkám sobě - je odvážná, drzá?
Nelhala jsi jen mě, však i sobě,
prý jsem byl slabý, jak malé robě.

Ona: 
Tvá láska mě zabíjí a dusí,
nechci za lásku prodat svou duši. 
Podívej se nyní sám na sebe, 
láska Tě z bahna zvednout nesvede. 

Ona: 
Pročpak já se Tě sama tak bojím,
co když Tvé lásce já nedostojím?
Máš tu okolo miliardy žen,
jsi mi souzený, pro mě narozen?

Ona: 
Miluješ mě jen krátce či dlouze?
O pohledy mužů není nouze.
Tak proč všechny myšlenky o Tobě
bolí, já jsem jak v prázdné nádobě.

Já: 
Objali jsme se, splynuli spolu,
společně navždy, nahoru, dolu.
Dále mě taky vyhrkly slzy,
vrátíš se za dlouho, nebo brzy?

Já: 
Ty jsi můj život, láska i osud,
miluji Tě, jak bylo to dosud.
Takže já přijal Tebe i sebe,
láska dala mi křídla a nebe.

 

Báseň k svatému Valentýnu 14.2.2020 pro všechny zamilované ženy.

Autor: IAm Anděl

Miluješ mě

Líbí se Vám tato báseň? Podpořte ji lajkem na sociálních sítích: