Láska je všelék

Láska je všelék

Občas mě sám život srazí na kolena,
dav křičí, tleská, baví se celá aréna.
Jindy zas zarazí mou hlavu do bláta,
já s úsměvem dívám se na mistra kata.

Srdce puká, tečou mě slzy očistné,
pak svému egu a porážce říkám né.
Zvedám se, hrdě se životu postavím,
ránami rostu a brzy se zotavím.

V tento okamžik samota sevře duši,
zvíře se podívá a nastraží uši.
Jen hrdina směje se smrti do tváře
a auru mu obklopí kouzelná záře.

Otevřu své srdce celému Vesmíru,
žiji si svůj život jen sobě na míru.
Všem a všemu pošlu svojí vlastní lásku,
ukrytou na břehu moře do oblázku.

My všichni jsme Herkulové s božskou mocí,
děláme úžasné věci ve dne, v noci.
Nikdo není sám, tvoříme jeden celek,
co hledá svou lásku, vždyť láska je všelék.

Autor: IAm Anděl

Inst.&FB

Láska je všelék

Líbí se Vám tato báseň? Podpořte ji lajkem na Instagramu a Facebooku. Tato hodnocení jsou počítána do oblíbenosti básní.