Cesta lásky

Nerozhodla ses pro mě a život jde dál,
jednou jsem chudý žebrák, jindy zase král.
Život plyne stále, jako dravá řeka,
unáší mě přesto, kamsi do daleka.

Tak co říci lásce v takovéto chvíli,
miluji tě i když jsme se rozdělili.
Dala jsi mě lásku, plachou i divokou,
probudilas jen tak myšlenku hlubokou.

Otevřelas srdce, probudila duši
a ten cit přenádherný každému sluší.
Každý jsme jiný, tak co na tom záleží
a ty běžíš se ukrýt, kamsi do věží.

Jeden ukrytý ve stínu svého strachu,
druhý zas je lámaný v oblaku prachu.
Jsme navždy spojeni silnou lásky nití,
nejde již pustit, co duše jednou chytí.

Každý sám svojí cestou překoná strachy,
odměnou získáme poznání i prachy.
Pak přijde chvíle, naše velké setkání,
dál budeme spolu, v jednom velkém utkání.

Dál namísto slov, promluví naše činy,
zrodí se nám zázrak, náš svět bude jiný.
Na jedné cestě a spolu ruku v ruce,
na červeném koberci i na antuce.

Probudíme poklad v pravdě převeliký,
pozveme víly, skřítky i trpaslíky.
Obklopí nás láska, svatozář i krása,
dotkne se nás vesmír, celá lidská rasa.

Autor: IAm Anděl

Cesta lásky

Líbí se Vám tato báseň? Podpořte ji lajkem na sociálních sítích: